Síla stěn tunelu, který má tvar horského hřbetu, jenž měl znesnadnit zásah leteckou bombou, je mezi třemi až čtyřmi metry. Kromě rozmístěných baterií flaku je stavba mírně zakřivená, takže případné letecké útoky by zřejmě nepřinesly žádné úspěchy. Objekt měl odolat přímému ostřelování děl kalibru 220 mm. Počítalo se s maskováním sítěmi, popřípadě i drnem, takže rozeznat tunel z výšky bylo téměř nemožné.

Po obou stranách kolejí byly uvnitř perony, po levé straně pak řada malých místnůstek. Kromě ocelových vrat na obou stranách je ve stěnách devatero pancéřových dveří. V průčelí vjezdu je jakýsi asymetrický štít, který měl v případě náletu přitáhnout pozornost nepřátelského letectva jako možný cíl. Tunel byl po čas bojů na východě udržován ve stavu pohotovosti kdykoliv přijmout vlak Hitlera nebo jiné štábní vlaky.

Setkání Hitlera s Mussolinim

Podle zachované fotografie, která je na informační desce u vchodu k tunelu, se právě zde Hitler setkal 27. a 28. srpna 1941 s vůdcem italských fašistů Benitem Mussolinim. Na návštěvu vzpomíná Hitlerův adjutant von Below:

"Nejdřív přijel Mussolini, který byl na návštěvě italských jednotek začleněných do armádní skupiny Střed. Nejprve navštívil vůdce v hlavním stanu Vlčí doupě. Poté se oba odebrali ke štábu armádní skupiny na východě. Odtud se společně letadlem vydali na letiště v Krosnu, poté s kolonou automobilů odjeli do Cieszyny, kam byl již předtím přistaven vůdcův zvláštní vlak Amerika. Tím zajeli do Strzyżowa, kde Hitler ducemu  ukázal část vybavení Anlage Süd."

Když v červnu 1944 sovětská vojska dorazila k řece San, Němci začali s evakuací objektu, od 3. do 29. srpna tu probíhala frontová linie. Po jejím posunu na západ zde měli Rusové čtyři měsíce vojenskou nemocnici.

Dnes je objekt prázdný, technická část padla jako kořist do rukou Rudé armády, po válce sloužil hlavně jako sklad zemědělského družstva, byla zde velkopěstírna žampionů. V 60. letech minulého století tu byl záložní depozitář Polské národní banky (NBP).

V poslední době byl tunel převeden do držení města Frysztak, zpřístupněn a Poláci ho využívají k pořádání setkání vojenských klubů s ukázkami bojové činnosti.

Tady, zhruba 500 metrů od nevzhledného a špinavého nádraží, je po levé straně trati v masivu Żarnowské hory vyhloubený 560 metrů dlouhý tunel, který má výšku 9 a šířku 12,25 metru. Jeho ústí uzavírají mohutná ocelová vrata.

Tunel ve Strzyżowě byl určen k ochraně štábního vlaku vrchního velitelství wehrmachtu. Z nedalekého nádraží k němu vedla kolejová odbočka, portál je předsunut asi o deset metrů před vlastní objekt. Jeho okolí nebylo chráněno žádnými bunkry, sloužila zde jen strážní jednotka.

Dohady se vedou o jeho průjezdnosti, některé prameny uvádějí, že koleje vedly skrz a ven, jiné, že byly ukončeny u protějšího vchodu. U kolejí byl dřevěný peron, následovaly technické instalace. O návštěvě štábního vlaku jsou informace z října 1943, od roku 1944 zde byly montovány letecké díly firmy Flugwerke se sídlem v nedalekém Rzesówu.

Podle výpovědí očitých svědků se z podzemí hory často ozýval velký hřmot a filtračními tunely i branami se valil ven kouř. Z toho se usuzuje, že zde mohla probíhat část výroby motorů pro V1 a V2 poté, co Spojenci bombardovali Penneműnde. Nedaleko se skutečně nacházel zkušební polygon. Panují domněnky i o výrobě dalších "zázračných" zbraní, dokonce se uvažuje, že v prostoru mohlo dojít i k nějakým pokusům s vývojem hitlerovských atomových zbraní.