:. Replika bombardéru Ho 229 v životní velikosti. FOTO: Arthur Bentely/Flying Wing Films
Nacisté vždy dbali na vývoj moderních válečných technologií, od roku 1943 však na různých zázračných zbraních zcela lpěli. Správně totiž cítili, že se průběh války otáčí v jejich neprospěch. A když šlo přímo o otázku bombardérů, tak ty nacistické byly v porovnání s rychlostí a manévrovacími schopnostmi spojeneckých stíhaček Spitfire doslova bezmocné.
Göringovy extrémní nároky prý splňoval
V roce 1943 přišel velitel německého válečného letectva Luftwaffe Herman Göring k technikům s výzvou, aby vyvinuli bombardér, který by splňoval jeho požadavky "1000, 1000, 1000" - nosnost 1000 kilogramů, dolet nejméně 1000 kilometrů a rychlost aspoň 1000 kilometrů za hodinu. V ten moment nadešla chvíle bratrů Hortenových Reimara a Waltera.
:. Replika bombardéru Ho 229 byla vytvořena jen z materiálů dostupných ve čtyřicátých letech dvacátého století. FOTO: Flying Wing Films
Reimar a Walter Hortenovi se zabývali výrobou letadla se speciálními atributy už dlouhá léta, stroj připomínající létající křídlo by podle nich Göringovy požadavky splnil zcela bez potíží. Střed a základ celého stroje byl vyroben ze svařených ocelových trubek a byl navržen tak, aby ho mohl pohánět motor BMW 003.
Inovativní plášť zajišťující neviditelnost
Hlavní inovací Reimara Hortena byl však nápad potáhnout povrch stroje směsí uhelného prachu a extrapojivého lepidla. To by podle něj zapříčinilo, že by letadlo absorbovalo elektromagnetické vlny spojeneckých radarů. Doufal, že speciální povrch v kombinaci s atypickým tvarem letadla vytvoří letoun, který radary nezaznamenají.
:. Bombardér Ho 229 V3 se nedočkal masové výroby. FOTO: archiv
Až do dnešní doby vědci stále pochybovali o tom, že by Horten opravdu mohl fungovat jako tzv. neviditelný letoun. Ale s nákresy letounu, které měli technici k dispozici, a s posledním dochovaným kusem letounu sestavila společnost Northrop-Grumman repliku v životní velikosti, která předčila očekávaní mnohých expertů.
Expert: mohly mít dopad na válku
Nově postavená replika, která však není schopna letu, stála v přepočtu více než 4,6 miliónu korun. Technikům pak výstavba stroje zabrala zhruba 2500 hodin práce. Stroj by zřejmě nebyl pro tehdejší radary zcela neviditelný, ale byl by dostatečně nenápadný a rychlý pro to, aby udeřil v Londýně, aniž by stihly spojencké Spitfiry zareagovat.
:. Detailní nákres bombardéru Horten Ho 229. FOTO: A. L. Bentley
"Pokud by měli Němci čas vytvořit takové letouny, mohlo to mít na válku dopad," uvedl expert na letectví z Imperial War Museum v Duxfordu Peter Murton pro deník Daily Mail.
