M.P. 38

 

Německá firma Erma Werke v Erfurtu roku 1936 zkoušela nový typ samopalu používající mechanizmus systému Vollmer, který byl vybaven sklopnou ramenní opěrou, pistolovou rukojetí a dřevěným předpažbím. Německá armáda se teprve těsně před válkou rozhodla zavést do výzbroje samopaly pro potřeby tankového vojska a výsadkářů, proto byl přijat roku 1938 zdokonalený samopal firmy Erma pod označením MP 38. Tento samopal mimo firmy Erma Werke vyráběla rovněž zbrojovka v rakouském Steyeru.

Přestože zbraň je všeobecně známá pod označením Schmeisser, je patentem firmy Erma a Hugo Schmeisser nebyl jejím konstruktérem. Hugo Schmeisser byl generálním ředitelem firmy Haenel, sídlící v Suhlu, a později se stal jedním ze subdodavatelů a výrobcem MP 40 a („Schmeisser“) modifikací - MP 41. Většina MP 38 má výrobní kód "27", vyražený na  vrchu pouzdra závěru. Tento kód je jediným údajem na zbrani, co se týče místa výroby. Od poloviny 1938 do počátku 1940 byl MP 38 vyráběn pouze v Ermě.

Samopal MP 38 byl patrně první zbraní, na které se objevila sklopná opěrka a která byla kompletně vyrobená z oceli a plastu. Tato zbraň stala druhým oficiálně přijatým samopalem německé armády. První byl již v roce 1918 samopal vz.18 (MP18). MP 38 byl však velmi nákladný a jeho výroba byla zdlouhavá, proto byl vyráběn v menší míře než pozdější MP40.

Samopal se vyznačuje hlavní bez pláště, pistolovou rukojetí a sklopnou ramenní opěrkou. Má neuzamčený, masivní závěr s předzápalem.Úderníková pružina je uložená uvnitř teleskopického systému trubek, chránící ji před znečištěním. Napínací páka závěru je umístěna na levé straně. Samopal nemá přepínač způsobu střelby a umožňuje pouze střelbu dávkou. Díky poměrně nevelké kadenci lze s určitou mírou zručnosti střílet i jednotlivými ranami. Nízká rychlost palby se projevuje kladně na přesnosti střelby a také vystřílení všech nábojů ze zásobníku trvá déle. Je dosažena pomocí pneumatického tlumiče, tvořeného odpruženým pístem ve tvaru tyčky, uloženým uvnitř úderníku. Hledí samopalu se skládá ze dvou plátků se zářezy - pevného pro střelbu do 100 m a sklopného do 200 m. Muška je chráněna prstencovým chránítkem. Pažba samopalu je vyrobena z kovu, pod hlavní je hliníková lišta a výstupek sloužící jako opěrka při střelbě z úkrytu. Z bakelitu byla lisovaná opěrka mezi spouští a zásobníkem.Zásobník je dvouřadý s jednořadým vyústěním.

Na začátku války měly německé polní jednotky ve výzbroji 8773 těchto samopalů. První výrobní verze MP 38 byla použita při invazi do Polska. Používali ho hlavně výsadkáři, či velitelé čet pěchoty a přednostně jím byly vyzbrojovány jednotky SS. Pro svůj malý dostřel byl vhodný na boj ve městech a v zákopech. Jeho nevýhodou byl dlouhý zásobník, který znesnadňoval střelbu vleže.

Nástupci

MP 38 (L) - Vylehčená verze vyráběná v menším množství s tělem zbraně z lehké slitiny (L - Leichtmetall).

MP 38/40

MP 40

MP 40 II. Model

MP 41 - S dřevěnou pažbou

MP 45 – Prototyp, který využíval náboje 7.92x33 Kurz

 

Ráže: 9mm Parabellum

Režim střelby: plně automatický

Délka s vytaženou opěrkou: 833 mm

Délka se sklopenou opěrkou: 630 mm

Délka hlavně: 251 mm

Hmotnost nabité zbraně: 4.77 kg

Hmotnost nenabité zbraně: 4.086 kg

Kapacita zásobníku: 32

Úsťová rychlost: 365 m/s

Kadence: 500 ran/min.  

© KVH Mirotice 2006 - 2012. Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode