Historie KVH

Prvopočátky KVH Mirotice lze vysledovat v organizaci Společnosti pro záchranu vojenských historických památek se sídlem v středočeské Březnici. Skoro všichni naši členové se Společností spolupracovali a na jejích akcích vystupovali jako její „legionáři“.

V roce 2005 jsme se pod křídly Společnosti účastnili bojů o Mirotice, Březnici a hlavně největší bitvy v našem okolí na Slivici. Právě zde  jsme se poprvé prezentovali jako samostatnější jednotka. Představovali jsme lazaret ( zatím pouze jako příslušníci Volkssturmu ) a jeho zajištění. Naše první zdravotnické vystoupení mělo sice k dokonalosti daleko, ale dalo se na něm v budoucnosti stavět.

(Takto nás viděl v roce 2005 Příbramský denník. Třetí Komár, pátý Ropák, jedenáctý / předposlední / Medik a dvanáctý Dujda )

V roce 2006  ve Společnosti nastalo veliké názorové pnutí ohledně další spolupráce se „sovětským“ KVH Příbram. Po mnoha dohadech byla Slivice zrušena a tak se řešilo jak dál. Hlavní představitelé Společnosti prezident Michal Nedvěd a jeho zástupce Milan Velcl se na této stěžejní věci ( proti komu bude bojovat německá Společnost, jestliže nebude spolupracovat s „rudým nepřítelem“ ) nedokázali shodnout. A protože se někteří naši členové dosti jednoznačně vyslovili čí názory jsou jim bližší, byli jsme při osvobozování Březnice degradováni ( oficiálně jsme se sami a dobrovolně přihlásili ) na jednotku TENO zajišťující hladký průběh akce.

Tato akce skončila velkou blamáží. Již při páteční spanilé jízdě se několik posádek ztratilo. Itinerář jízdy byl PŘÍSNĚ TAJNÝ i pro organizátory a velitele jednotlivých armád. A tak kdo se trochu opozdil, nebo měl poruchu na voze, měl prostě smůlu a byl zanechán svému osudu. Nakonec se všichni ztracenci sešli u Milana, který se jízdy neúčastnil, na dvoře u pivního potoka. Seděli jsme tam my z Mirotic, velitel Američanů Tatanka, kluci z Tábora a další.

Druhý den jsme na čarách hlídali akci, která více než jaro 1945 v Čechách připomínala Ardeny 1944. Německé jednotky ustupující na západ, se americké armádě nevzdali, ale svedli s ní tvrdé boje v nichž většina Němců padla.

Okamžitě po akci jsme se přesunuli znovu k Milanovi a tam u piva se začali rodit plány na vlastní klub.

  ( Březnice 2006 a naše TENO. U stromu zleva první Vláďa, čtvrtý Dujda,  pátý  Bunda. Za nimi Medik a jako popoháněč Ropák )

         ( Budoucí vedení klubu u Pivního potoka. Zleva Milan, Ropák, Komár )